Zápisky z dílny

      Dnešní příspěvek pojednává o restaurování Švýcarského bodáku model 1889 (původní názvem Dolchbajonett Mod. 1889) a krátce o jeho historii. Jednalo se o standartní pěchotní bodák pro pěchotní přímo tažnou opakovací pušku systému Schmidt-Rubin 1889. Bodáky sdílely své výrobní číslo se zbraní ke které byly přiděleny, výroba tedy probíhala zároveň se puškami. Výroba byla zajišťována továrnami Waffenfabrik Bern a Waffenfabrik Neuhausen. Představený exemplář nese výrobní číslo 206762, při nahlédnutí do tabulky s daty výroby lze určit roky výroby na rok 1896 což byl předposlední roky výroby pušek a těchto bodáků prvního provedení v celkovém počtu 12500 kusů (s výrobními čísly v rozmezí 195501-208000)     U tohoto modelu bylo během služby zjištěno že nedrží dostatečně pevně v pochvě a vypadává, proto po skončení výroby bylo přistoupeno k modifikaci existujících bodáků přidáním nýtu do žlabu čepele aby pera v pochvě mohla bodák pevněji držet zasunutý. Kdy k této mo...

      V prosinci minulého roku vyšlo poslední číslo časopisu vojenství a historie pro rok 2024 který obsahuje první mnou publikovaný článek v tomto prestižním periodiku a bylo mi ctí být součástí tohoto vydání. Ovšem nemohu sem vložit celý text ale podělím se o malou ukázku.     Tento krátký článek pojednává o restaurování dvou kolečkových pistolích, které na první pohled vypadají jako párové avšak pár netvoří, ale pocházejí ze stejné dílny. Restaurátorský zásah se týkal doplnění ulomených částí dřevného předpažbí, doplnění kostěné výzdoby a doplňků. Článek je doplněn kvalitní a rozsáhlou fotografickou dokumentací.     Samotný časopis mohu jen doporučit, kvalita příspěvků je na velmi vysoké úrovni. Toto periodikum je perfektní pro každého koho zajímá historie vojenství nejen z našeho prostředí.

      Během návštěvy hradu Coburg v letošním roce jsem v expozici narazil na velmi zajímavý soubor předmětů, jednalo se o tablo s zrestaurovanými puškami, v tu chvíli jsem si řekl "to je přesně něco pro mne" při bližším prozkoumání jsem byl, řekněme překvapen nikoliv kvalitou zpracování restaurátorského zásahu nýbrž přístupem který mi přišel velmi neortodoxní, pojďmě se na to podívat. Než přejdeme k samotnému tématu neortodoxního restaurování, zmíním že kohouty těchto křesadlových zbraní jsou permanentně natažené na prvním rastu/bezpečnostním ozubu, za mne něco co by v expozici, navíc takto prestižní instituce s rozsáhlou sbírkou, nemělo být přípustné, ale to je můj názor.           Samotný restaurátorský zásah ačkoliv neortodoxní tak je stále zajímavý. Když se podíváme na samotný exemplář tak krom nataženého kohoutu, vysoce leštěného povrchu a nádherného značení je restaurátorský zásah vskutku nepatrný. Ovšem ani já bych nepoznal co bylo rek...

Kord který je předmětem dnešního příspěvku      Jedna z velmi zajímavých disciplín restaurování je obnova a rekonstrukce opletů. Forma může být jednoduchá z jednoho kousku drátu který je stočený a následně napleten na rukojeť, další úroveň jsou dva dráty, kdy je každý stočen opačným směrem než ten druhý (což je případ dnešní ukázky). Dále mohou být oplety již složitější, mohou mít konstrukci z více druhů drátů různého materiálu či profilu, takové lze najít na mistrovských dílech dávných mistrů.     V květnu roku 2024 jsem navštívil Franky a navštívil hrad v Coburgu odkud pochází následující ukázky jak mohou vypadat složitější oplety na kordech. Zde je patrné použití dvou protichůdných prutů vedle sebe přes které jsou nakonec přetaženy ještě dalšími pruty. Tato ukázka je exemplář velmi složitého opletu pro který nemám název, ovšem připomíná pletený textil. Drobné pruty vedou svisle a následně vodorovně včetně toho že jsou propleteny mezi sebe. Další exemplář je u...